2Ki 6 | CzeCSP | STEP | Proročtí žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobýváme před tebou, je pro nás těsné.

2 Kings 6

Zachráněná sekera

1 Proročtí ^{▼▼Pozn. 54 v tabulce na str. 1499}žáci řekli Elíšovi: Hle, místo, kde pobýváme ^{▼▼n.: sedáváme} ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před tebou, je pro nás těsné. 2 ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Pojďme k Jordánu, vezměme odtamtud ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}každý jeden trám a udělejme si tam místo k bydlení. ^{▼▼n.: sezení / kde budeme sedět} Řekl: Jděte! 3 Kdosi řekl: Buď tak laskav, ^{▼▼5,23; Sd 19,6} prosím, a pojď se svými otroky. ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Půjdu. 4 Šel tedy s nimi. Přišli k Jordánu a káceli stromy. 5 I stalo se, že kdosi porážel ^{▼▼srv. 3,19} kmen ^{▼▼h.: trám} a sekera ^{▼▼h.: železo; srv. Iz 10,34; Kaz 10,10} spadla do vody. Křičel: Ach, ^{▼▼(srv. s použitím u slova Hospodin: Joz 7,7; Jr 1,6)} můj pane, byla půjčená! ^{▼▼h.: vyžádaná} 6 Muž Boží se ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Kam spadla? Když mu to místo ukázal, uřízl kus dřeva, hodil ho tam a sekera vyplavala. 7 Řekl: Vytáhni si ji. Vztáhl ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}ruku a vzal si ji.

Aramejský pokus zajmout Elíšu

Když aramejský král vedl válku proti Izraeli, poradil se se svými otroky: Na tom a tom místě bude můj ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}tábor. 9 Muž Boží však izraelskému králi vzkázal: Měj se na pozoru, abys neprocházel tímto místem, neboť tam táboří ^{▼▼označení země či lidu; př. Egypt = Eypťané (1S 10,18); Amálek = Amálekovci (1S 14,48); v H. bráno jako kolektivium = země či město je “matkou” jeho obyvatel.}Aramejci. 10 Izraelský král poslal posly na to místo, o kterém mu muž Boží ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}pověděl a varoval ^{▼▼srv. Ez 3,19nn} ho, a měl se tam na pozoru; a to se stalo ne jednou či dvakrát. ^{▼▼Neh 13,20} 11 ⌈ ^{▼▼Pozn. 73 v tabulce na str. 1499}Mysl aramejského krále byla kvůli ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}tomu rozbouřená.⌉ ^{▼▼n : Aramejský král byl kvůli tomu velmi rozrušen} Zavolal své otroky a řekl jim: Proč mi neoznámíte, kdo z našich je ^{▼▼n : donáší …} s izraelským králem? 12 Jeden z jeho otroků řekl: Nikoli, můj pane a králi, ale prorok Elíša, který je v Izraeli, oznamuje izraelskému králi ^{▼▼Pozn. 58 v tabulce na str. 1499}věci, které mluvíš ve své ložnici. 13 Řekl: Jděte a podívejte se, kde je. Pak pošlu a zajmu ho. Oznámili mu: ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}Je v Dótanu. ^{▼▼[asi 18 km od Samaří]}

14 Poslal tam koně a ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vozy, ohromné ^{▼▼h.: těžké; srv. Iz 36,2; 1Kr 3,9} vojsko. ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}Přitáhli v noci a obklíčili město. 15 ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}Služebník muže Božího vstal časně ráno, vyšel, a hle, ⌈vojsko bylo kolem města,⌉ ^{▼▼n.: město bylo obklíčené vojskem} ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}koně i ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}vozy. Jeho služebník ^{▼▼4,12; h.: chlapec; [jeden ze dvou veršů (Ex 33,11), kde je současně tento výraz i výraz jednoznačně označující služebníka (ptc. od slsa sloužit); srv. též 2S 13,17n; 1Kr 10,5]} se ho ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Ach, můj pane, co budeme dělat? 16 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Neboj se, protože ⌈s námi jich je víc než s nimi.⌉ ^{▼▼h.: těch, kdo jsou s námi, je víc, než těch, kdo jsou s nimi; 2Pa 32,7} 17 Pak se Elíša modlil: Hospodine, ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}otevři jeho oči, ať vidí. A Hospodin otevřel služebníkovy oči a viděl, hle, ⌈ ^{▼▼určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)}pohoří ^{▼▼v h. je sice sg., ale na mnoha místech výraz označuje nikoli jednu horu, ale pohoří (např. Dt 32,49; 1S 1,1)} kolem ^{▼▼Ž 125,2; 34,8} Elíši bylo plné ^{▼▼(podle použití slsa na jiných místech se nedá určit, jestli uvnitř, nebo na povrchu; srv. Sd 16,27; Iz 13,21; ovšem ::Iz 22,7; 28,8; Jr 51,5)} koní a ohnivých ^{▼▼2,11; Za 2,9} vozů.⌉ ^{▼▼n.: hora plná koní … byla kolem Elíši} 18 Jak k němu Aramejci sestupovali, modlil se Elíša k Hospodinu: ^{▼▼imperativ zesílený částicí ná [Jr 5,21]}Raň tento národ slepotou. ^{▼▼Gn 19,11!; Sk 13,11} A ranil je slepotou podle Elíšova slova. 19 Elíša jim řekl: Toto není ta cesta a to město. Pojďte za mnou a ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přivedu vás k muži, kterého hledáte. Pak je ^{▼▼Pozn. 65 v tabulce na str. 1499}přivedl do Samaří. 20 I stalo se, když přišli do Samaří, že Elíša řekl: Hospodine, otevři jejich ^{▼▼h.: těchto} oči, ať vidí. Hospodin otevřel jejich oči a viděli, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}že jsou uprostřed Samaří. 21 Když je uviděl izraelský král, ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal se Elíši: Mám je pobít, ^{▼▼TM uvádí dvakrát za sebou stejný tvar (poprvé s tázací částicí): pobiji; zdá se, že druhý tvar je písařským omylem} můj otče? ^{▼▼2,12; 5,13; 13,14; Gn 45,8} 22 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Nepobíjej. Cožpak jsi je zajal svým mečem a ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}lukem, že je chceš pobít? Předlož jim chléb a vodu, ať jedí a pijí a pak ať jdou ke svému pánu. 23 Uspořádal jim velkou hostinu, jedli a pili a pak je propustil a oni šli ke svému pánu. A aramejské loupežné hordy již znovu do izraelské země ^{▼▼Pozn. 52 v tabulce na str. 1499}nepřitáhly.

Hlad v Samaří

I stalo se později, že aramejský král Ben–hadad ^{▼▼1Kr 20,1p} shromáždil celé své vojsko, ^▼▼3,9p ^{▼▼Pozn. 88 v tabulce na str. 1499}vytáhl a oblehl ^{▼▼[prav. r. 850 př. Kr.]} Samaří. 25 V Samaří nastal velký hlad. ^▼▼4,38 Hle, obléhali ho tak dlouho , že oslí hlava byla za osmdesát stříbrných ^{▼▼srv. 1Kr 10,29} a čtvrtina ^{▼▼hapax legomenon, jediný výskyt v StS (často nejistý význam) [není uvedeno u všech]}kabu ^{▼▼[asi 1/6 sey (1Kr 18,32); asi 1,2 litru, tedy zde 0,3 litru]} ⌈holubího trusu⌉ ^{▼▼[dle TNK + M. Cogan, H. Tadmor („II Kings“) je to idiom pro nepoživatelné lusky svatojánského chleba]} za pět stříbrných. 26 Když se jednou izraelský král procházel po ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradbách, volala k němu úpěnlivě nějaká žena: Pomoz, můj pane a králi. 27 ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděl: Jestliže ti nepomůže Hospodin, odkud mám vzít pro tebe pomoc? ^{▼▼Ž 121,1} Snad z ⌈ ^{▼▼určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)}humna či z ^{▼▼určeno (členem, zájmenným suffixem, vazbou)}lisu?⌉ ^{▼▼srv. Dt 15,14; Oz 9,2} 28 Král se jí pak ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}zeptal: Co je ⌈s tebou?⌉ ^{▼▼n.: ti; 1Kr 1,16p} ^{▼▼Pozn. 51 v tabulce na str. 1499}Odpověděla: Tato žena mi řekla: Dej svého syna a sníme ^{▼▼Dt 28,53.57; Pl 4,10} ho dnes a mého syna sníme zítra. 29 Uvařily jsme mého syna a snědly jsme ho. Další den jsem jí řekla: Dej svého syna a sníme ho. Ale ona svého syna ukryla. 30 I stalo se, když král uslyšel slova té ženy, že roztrhl ^{▼▼5,7; 11,14*} své ^{▼▼pl., množné číslo (plurál)}roucho; jak se procházel po ^{▼▼sg., jednotné číslo (singulár)}hradbách, lid viděl, ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}že má vespod na ^{▼▼jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)}těle žíněné roucho. 31 Řekl: Tak ať mi učiní Bůh, a ještě přidá, ^{▼▼1Kr 2,23*} jestliže dnes zůstane hlava Elíši, syna Šáfatova, na něm. 32 Elíša tehdy ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděl ve svém domě a starší ^{▼▼participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]}seděli s ním. Král poslal ^{▼▼Pozn. 66 v tabulce na str. 1499}kohosi ^{▼▼Pozn. 81 v tabulce na str. 1499}před sebou. Dříve nežli k němu posel přišel, řekl Elíša starším: Vidíte, že ten vrah ^{▼▼h.: vrahův syn; srv. např. 2S 3,34 (zvrhlík — syn zvrácenosti) atd.} poslal kohosi srazit mi hlavu? Hleďte, až přijde posel, zavřete dveře a držte ho za dveřmi. Což to není za ním zvuk kroků jeho pána? 33 Ještě s nimi mluvil, a ^{▼▼Pozn. 63 v tabulce na str. 1499}tu k němu sestupoval posel a řekl: Hle, toto zlo je od ^{▼▼srv. Mi 1,12; 1S 16,14} Hospodina. Proč mám mít ještě naději ^{▼▼::Mi 7,7; Pl 3,21; Iz 40,31} v Hospodinu?